Brabham BT52/52B « Modely F1

Brabham BT52/52B 1983


modelzávod - jezdeccode
Brabham BT52GP Brazil 1983 - N. Piquet 023/2009
Brabham BT52BGP Italy 1983 - N. Piquet024/2009
Brabham BT52BGP JAR 1983 - R. Patrese ( masivní křídlo )025/2009


1 x model: 160 Kč

Sběratelský komplet 3 x model: 470 kč


GP Brazil 1983 - N. Piquet / code: 023/2009 GP Italy 1983 - N. Piquet / code: 024/2009 GP JAR - R. Patrese / code: 025/2009

Série ošklivých nehod v průběhu sezony 1982 přiměla FIA k jednání. Jejím cílem bylo zbavit vozy brutálního přísavného efektu spodku a konečně k tomu našla slibný způsob: předepsala novou generaci F1 s plochými spodky! Nejen Brabham tato změna velmi překvapila. „Pracovali jsme tehdy na zvýšení přísavného efektu a náš vůz BT-51 byl schopen vyvinout přísavnou sílu vyšší než dvě tuny. Tušil jsem, že nám to chce FIA zatrhnout, a proto jsem se Bernieho Ecclestonea pořád ptal, jaká je politická situace,“ vzpomíná Gordon Murray. „Bernie mne ale ujišťoval, že je vše O. K. Makali jsme, měřili časy, trénovali zastávky v boxech a byli jsme si jisti, že máme auto, se kterým budeme vyhrávat. Jednoho dne ale Bernie přišel a řekl: ‚Podívej, Gordone, je mi to fakt líto, ale zakázali zástěrky.‘ Vůz byl plný aerodynamických, technických a taktických nápadů. Byli jsme s ním tak daleko – nebylo cesty zpět,“ smutní Murray ještě dnes. Zkusili BT51 bez zástěrek umožňujících vznik podtlaku pod vozem a brzy přišli na to, že vůz bez nich vůbec nefunguje.

Nový BT52 jsem tedy koncipoval narychlo hlavně kolem motoru. Snažil jsem se umístit hodně váhy směrem k zadní ose kvůli zvýšení trakce. Záď jsem koncipoval tak, že byla vyměnitelná jaksi ‚v jednom‘. Uspořil jsem mechanikům tímto konceptem montování závěsů, os náhonu a potrubí. Jednoduše vyměnili celou jednotku a v sobotu měli již v šest večer padla,“ říká Murray. „Nikdy předtím jsem nemusel přes zimu vymýšlet něco tak od základů nového. Na konstrukci, výrobu a přezkoušení nového BT52 jsme měli jen tři měsíce. Makali jsme v neuvěřitelném tempu. Nespal jsem a žil jen z prášků…“ Taková byla cena mistrovského vozu.

Je velkým paradoxem, že mohl puntičkář Ecclestone tak dlouho a úspěšně s volnomyšlenkářem Murrayem spolupracovat. Vysvětlení je jednoduché – Bernie se v továrně málokdy objevil. „Byl výborný. Z nějakého důvodu vyhodil všechny ostatní techniky a důvěřoval jen mně. Podporoval všechny mé bláznivé nápady – i když někdy nefungovaly. Miloval závody,“ říká Murray.„Jediným záporem bylo, že nám dával příliš nízký rozpočet. Na druhé straně mne to nutilo k vlastní iniciativě. Byli jsme prvním týmem, který si sám vyráběl karbonové díly. Naší pecí byl starý bojler z nějaké lodi. O šest milionů na aerodynamický tunel jsem si ani netroufl požádat. Navrhl jsem ho sám a postavili ho za 500 tisíc.“

Nelson a BT52 vyhráli první závod sezony 1983. Nespolehlivost vozu jej poté ovšem stála mnoho bodů. Dva klíčové triumfy koncem roku se postaraly o to, že šel do posledního podniku se ztrátou pouhých dvou bodů na Prosta. Když Prost v Kyalami odpadl, povolil Piquet s BT52B tempo a nechal vyhrát kolegu Patreseho. Jednalo se o první zisk titulu vozu s přeplňovaným motorem. „Snažil jsem se vždy konstruovat jednoduché vozy. Když postavíš auto, které má mnoho možností nastavení, začnou se v tom hrabat. Někteří jezdci se v tom pak šťourají až příliš – a většina z nich stejně nemá o technice ani ponětí,“ směje se Murray.