Ferrari 126C2 « Modely F1

Ferrari 126C2 1982


modelzávod - jezdeccode
Ferrari 126C2GP USA 1982 - G. Villeneuve ( dvojité křídlo ) 019/2007
Ferrari 126C2GP JAR 1982 - D. Pironi020/2007
Ferrari 126C2GP Germany 1982 - P. Tambay021/2007
Ferrari 126C2GP Italy 1982 - M. Andretti022/2007


1 x model: 125 Kč

Sběratelský komplet 4 x model: 470 Kč


GP West 1982 - Gilles Villeneuve / code: 019/2007 GP JAR 1982 - Didier Pironi / code: 020/2007
GP Germany 1982 - Patrick Tambay / code: 021/2007 GP Italy 1982 - Mario Andretti / code: 022/2007

Typ 126 C2 představoval opravdový milník v technické evoluci vozů F1 značky Ferrari. Po letech oddanosti struktuře trubkového rámu s vystužením z hliníkových panelů se tým z Maranella posunul ke struktuře celku monokoku z hliníkových plátů. Během sezony technici přišli s několika modifikacemi přední části a zavěšení vozu. Vodou chlazený motor V6 spřažený s pětirychlostní převodovkou dokázal vygenerovat 580 koňských sil při 11000 otáčkách. Byl vybaven dvěma turby KKK a vstřikováním Lucas. Hmotnost vozu s plnou nádrží benzinu a oleje nepřesáhla 600 kilogramů. S příchodem Harveyho Postlethwaitea a s novým vozem pro sezonu 1982 se věci pohly kupředu. Turbo motor byl vylepšen a dostavila se také spolehlivost. Tým měl nový, menší a hbitější vůz. 126 C2 bylo první Ferrari typu s chassis celkového monokoku, které výrazně vylepšilo ovládání vozu. Villeneuve a Pironi zajížděli v rámci testů rekordní časy.

San Marino / Belgie 1982
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Začátek sezony s několika solidními výsledky byl slibný. Poté přišel neblaze proslulý závod v San Marinu, kde Pironi nedodržel týmovou strategii a připravil Villeneuva o vítězství. Na Villeneuvovu psychiku měl tento Pironiho manévr velmi špatný dopad, což v konečném důsledku vedlo k jeho tragické smrti při kvalifikaci na následující Velkou cenu Belgie. Pironi se poté sám div nepřizabil při podobné nehodě v Německu, ale ani to nezastavilo Ferrari před triumfem v Poháru konstruktérů. Ferrari vždy uplatňovalo politiku, při níž platilo pravidlo, že v případě, kdy jsou oba jezdci ke konci závodu na prvních dvou místech, musí ve stejném pořadí dojet do cíle. V průběhu boje v San Marinu s Arnouxem na Renaultu oba jezdci Ferrari spotřebovali dost paliva a bylo načase začít šetřit tak, aby vozy dojely do cíle. Villeneuve a Pironi, kteří jeli těsně jeden za druhým, byli více než minutu před Michelem Alboretim na Tyrrellu. Když Villeneuve zahlédl pokyn z boxů „zpomal“, šel dolů s časem na 1:38 na kolo. Pironi se dostal před něj a zrychlil na časy kolem 1:35. Bezstarostný Villeneuve se domníval, že Pironi pouze předvádí show pro fanoušky. Ale s blížícím se koncem závodu si Villeneuve začal uvědomovat, že mu kolega z týmu své vedení nepřenechá. Pironi vyhrál a Villeneuve s ním za to už nikdy nepromluvil. Za dva týdny v Belgii chtěl Villeneuve přirozeně dokázat, že je rychlejší. Časy v kvalifikaci měli Pironi 1:16.501 a Villeneuve 1:16.616. Ke konci session proto Villeneuve na poslední chvíli vyjel s vidinou vylepšení svého času, naneštěstí ještě stále s pocitem hořkosti a nutkáním odplaty za Imolu. Při předjíždění neodhadl situaci a najel do volně jedoucího Marche Jochena Masse. Villeneuve, který byl vždy závoděním posedlý, nedokázal zůstat v klidu a ztratil perspektivu, což ho stálo život a závodní svět tak přišel o jednu z nejjasnějších hvězd.